Včelařská konference

Chce to nejspíš počkat na nějakou akci. Vyděl jsem je vždy u Poláků jako doplněk prodeje. Děda mě, kdysi hodně dávno, učil vyrábět košatky. Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar. Ovšem raději bych si to koupil.

Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar.A.M.

Aleš jediný trafil klinec po hlavičke, takto sa robia slamené koše na chov včiel, ale posledných 50 rokov už len na zberanie rojov, ja ešte stále mám koše na včelnice, i keď na zberanie rojov používam ultraľahké rojnice.

Niečo k tomu dodám:
- slama sa používala ražná-žitná, po ručnej kosbe poľa tradičnou kosou, sa steblá s klasmi zbierali do snopov.

- zo snopov sa vyberala len nepolámané dlhé steblá, sa museli očistiť od zaschnutých listov a nechala sa vyschnúť.
Pri veľmi suchej slame sa snop polial vodou, pri práci sa nelámala.

- na formovanie "povriesla" z ktorého sa formovala stena koša pomocou tzv. tulca (u Aleša drevený krúžok), ktorým sa vložené steblá mierne točili, na jednotnú hrúbku. Tulec bol ušitý z hrubšej kože (asi 3mm) tak, že ústie bolo širšieho priemeru a odkiaľ vychádzalo povrieslo, mierne zúžené. Technologický postup výroby popísal Aleš.

- svokor-tchán, ktorý koše zo slamy vyrábal si pred 35 rokmi, na zošívanie si pripravoval luby z liesky bez konárov, aby sa ľahko párala, lieskové prúty hrubé asi 2-2,5 cm postupne prehýnal na obidve strany a až potom páral luby. Ten najskôr upravil na rovnakú šírku a hrúbku asi 1,5 mm a jeden koniec zahrotil, aby ľahko prepichoval slamené povriesla.

Najťažšie bolo dať budúcemu dielu ten správny tvar, to sa dá naučiť, ale sú dobré aj tvar budúceho koša zo silnejšieho drôtu, na ktorom si majster môže kontrolovať budúci tvar.

U nás na lazoch, kde pália domácu ražňovicu-žitnú pálenku, vysievajú políčka, kde sa dá získať dobrá ražná slama na vyhotovenie koša-košnice. Podľa mňa je už minulosť a náročne vyrábať lisované slamenné rohože je rozumnejšie nahradiť vyradenými kobercami z bytov,hlavne dobré sú plyšové.